Město
V pamětní knize města Nového Sedla (z roku 1926) se píše, že první veřejná knihovna v Novém Sedle vznikla v lednu 1920. Umožnil to zákon o knihovnictví z roku 1919. Jednalo se samozřejmě o německou knihovnu, která byla umístěna v jedné místnosti obecního úřadu ( původní škola). Stejně tak tam byla umístěna česká knihovna pro českou menšinu. Obec uvolnila pro vznik německé knihovny 2 257 korun a 50 haléřů, česká knihovna dostala poměrnou procentní část. Ve zprávě z 31. 12. 1920 čítala německá knihovna 724 svazků, z toho 587 krásné literatury, 77 naučné a 60 literatury pro mládež. Koncem roku měla 76 čtenářů, mladších 16 let. Knihovna byla otevřená 30 týdnů v roce denně 1 a půl hodiny. V prvním roce bylo zaznamenáno 940 výpůjček, která nebyly zpoplatněny.
V obecní knihovnu byla přeměněna v rámci jednotné úpravy knihovnictví v našem státě na místní lidovou knihovnu, a to v roce 1946, což dokazuje první zapsaná kniha do přírůstkového seznamu.
Pod číslem 1. byla tehdy zapsána kniha Zana Greye: Muž lesa. Knihovna ji dostala darem dne 1. 9. 1946, již tehdy byla stará dvacet let. Úplně první knihovna byla umístěna v místní škole. Od roku 1952 sídlila již Obecní knihovna v domě č. p. 532 (Tělovýchovná jednota). Ve svých prvních letech činnosti sbírala knihovna knihy, jak se dalo. Většina získaných knih pocházela právě z darů od prvních čtenářů. I výpůjčky měly konečné roční číslo pouze trojmístné. V roce 1974 se, již jako Městská knihovna, přestěhovala do prostorů nově vystavěného Městského národního výboru, dnes Městského úřadu Nové Sedlo, kde sídlí dodnes.
Všechny knihy a periodika jsou čtenářům dostupná ve volném výběru ve dvou odděleních:
- Oddělení pro dospělé čtenáře
- Oddělení pro děti a mládež
Knihovna prošla „vědecko technickou revolucí“ a také je již minulostí razítkování knižních lístků, složitá statistika výpůjček, dohledávání knížek, nekonečné zjišťování, kdo má jakou knihu půjčenou atd. Dnes vše najde, pohlídá i spočítá knihovní systém Tritius a my - knihovnice, se můžeme více věnovat čtenářům.
